Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků
 
PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ ŽÁKŮ - ke stažení zde
ŠKOLNÍ ŘÁD  - ke stažení zde
 

Obecná ustanovení

V souladu se Zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě Vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky vydávám po projednání v pedagogické radě školy tento klasifikační řád.

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Hodnotit ve vyučování je nezbytné, bez hodnocení ztrácí vyučování podstatnou stránku.

Cílem tohoto klasifikačního řádu je pedagogickým pracovníkům pomoci a stanovit jednoznačně platná kritéria pro hodnocení.

Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání.

§  Hodnocení má být pro učitele zpětnou vazbou o jeho práci, pomůže odhalit problémy nebo nedorozumění, ke kterým mohlo dojít při nesprávném pochopení učiva a které bude nutné opravit, umožňuje posoudit, jak se podařilo splnit stanovený výukový cíl.

§  Hodnocení má poskytovat žákovi zpětnou vazbu o jeho výkonu a o prospěchu pokroku, umožňuje žákovi porovnat svůj výkon s očekávaným standardem, informuje ho o úspěších a nedostatcích a ukazuje, jak nedostatky odstranit, jak zlepšit svou práci.

§  Hodnocení má žáky motivovat. Hodnotící aktivity mohou být pro žáka pobídkou, aby se učil to, co se po něm žádá, pokud chce být úspěšný.

§  Hodnocení slouží jako podklad pro vedení záznamů o prospěchu žáka. Pravidelná hodnocení umožňují učiteli vést si o žákovi záznamy a sledovat jeho pokroky. Tyto záznamy pomohou učiteli v plánování práce s podobnými žáky nebo skupinami žáků, pomohou při poznávání individuálních zvláštností žáků. Záznamy lze použít i pro jednání s rodiči.

§  Hodnocení umožňuje poskytnout doklady o momentálním prospěchu a dosažené úrovni žáka – je podkladem pro sumativní hodnocení, základem pro vysvědčení.

§  Hodnocení umožňuje posoudit připravenost žáka pro další učení.

§  Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

 

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

1.1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné.

1.2. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Cíle ve vyučování mají různé úrovně obtížnosti a sledují kvality žáka v různých oblastech jeho rozvoje, proto i hodnocení musí být realizováno podle povahy těchto cílů.

1.3. Pedagog dodržuje tyto zásady:

1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Prostřednictvím hodnocení usiluje o kvalitní vztah mezi učitelem a žáky. Žák se učí, učitel řídí jeho učební činnost mimo jiné i (nebo právě) hodnocením.

2. Při celkové klasifikaci přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Při hodnocení nepodléhá předsudkům o žákovi (o žácích).

3. Klasifikační stupeň určí pedagog, který vyučuje příslušnému předmětu, výjimku tvoří komisionální zkoušky.

4. Způsob hodnocení je závislý na učitelově pojetí vyučování a je třeba si tuto koncepci ujasnit.

§  Učitel by měl zadávat úkoly úměrné možnostem žáků, to znamená při zadávání úloh výrazně diferencovat, pokud je to možné i individualizovat.

§  Přestože učitel bere v úvahu výkonové možnosti konkrétních žáků a diferencuje podle toho úlohy při zadávání, měl by v každém dalším hodnocení postupně a úměrně zvyšovat náročnost na žáka.

§  Pokud žák prezentuje svůj výkon, měl by mu učitel věnovat dostatečnou pozornost, aktivně se účastnit tohoto výkonu a nevykonávat při tom jiné činnosti.

§  Učitel by měl jednoznačně a srozumitelně formulovat kritéria pro hodnocení výkonů a chování žáků a ověřit si, zda žáci tato kritéria hodnocení znají a rozumějí jim.

§  Hodnotící posudek by měl učitel vynášet s respektováním principu „priority pozitivního hodnocení“.

§  Hodnocení by mělo být formulováno jednoznačně, mělo by žákovi ukazovat další směr v učební činnosti a vyjadřovat naději do budoucna.

§  Učitel by měl při hodnocení alespoň zhruba předpokládat důsledky daného konkrétního hodnocení na další žákovy výkony.

§  Učitel by se měl snažit poznat a pochopit, jak žák hodnocení přijal, a z těchto informací vyvozovat závěry pro svou další činnost, pro sebe sama i pro své okolí.

§  V dlouhodobém procesu hodnocení poskytnout každému žákovi prožitek úspěchu.

5. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Také se přihlíží k systematičnosti v práci žáka během klasifikačního období. Hodnotíme vždy nejen výsledky učení, ale i proces učení! Sumativní hodnocení nemůže být pouhým průměrem z hodnocení dílčích, ale vždy komplexním zvážením osobnosti konkrétního žáka a jeho možností.

6. Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pracovník, který je projevu přítomen (popřípadě vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy.

7. Případy výrazného zhoršení prospěchu a nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

8. Na konci klasifikačního období, před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu.

II. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky.

2. Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích testů (SCIO,KALIBRO,CERMAT apod.), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnosti využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoliv zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností,….

3. Vytváření prostoru pro hodnotící a sebehodnotící dovednosti žáků by měl učitel realizovat již od prvních let školní docházky.

4. Účastí v procesu hodnocení učitel žáky významně aktivizuje, neboť jim umožňuje podívat se na svůj výkon zpětně, zhodnotit ho a tím je vede k přijímání zodpovědnosti za své učení.

5. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících oblastí:

§  schopnost aplikace získaných vědomostí, dovedností v praxi

§  schopnost orientace v daném problému s využitím získaných znalostí, dovedností,..

§  schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu

§  schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se,…

§  schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních částí úloh

§  schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků

§  schopnost využívání mezipředmětových vazeb

§  schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností

§  pochopení své role v kolektivu

 

III. Stupně hodnocení prospěchu a chování, jejich charakteristika, stanovení kritérií

 

1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1.1.Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

1.2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Ve škole se v současné době užívá klasifikace pomocí klasifikačních stupňů.

1.3. žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon a naznačení dalšího rozvoje žáka. Při slovním hodnocení se používá výrazů pro stupně hodnocení z kritérií podle klasifikačních stupňů.

2. Stupně hodnocení prospěchu a chování

2.1. Chování ve škole a na akcích pořádaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni:

1. 1 - velmi dobré

2. 2 - uspokojivé

3. 3 – neuspokojivé

2.2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se na vysvědčení hodnotí stupni:

1. 1 - výborný

2. 2 - chvalitebný

3. 3 - dobrý

4. 4 - dostatečný

5. 5 – nedostatečný

2.3. Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

2.4. Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 2.1 a 2.2.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

1. prospěl(a) s vyznamenáním

2. prospěl(a)

3. neprospěl(a)

2.5. Žák je hodnocen stupněm:

1. prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré

2. prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný

3. neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni:

1. pracoval(a) úspěšně

2. pracoval(a)

Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, ze vzdělávacího obsahu Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení školní docházky do školy v České republice se vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 4.3., která ovlivňuje výkon žáka.

 

4. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

4.1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

4.2. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

4.3. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

4.4. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dověděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

4.5. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

4.6. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

5. Klasifikace chování

5.1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

5.2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období.

Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné porušení školního řádu.

5.3. Kritéria pro jednotlivé stupně jsou následující:

Stupeň 1 – velmi dobré

Žák dodržuje pravidla chování a řádu školy aktivně. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Je přístupný k výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 – uspokojivé

Žák se dopustí závažného přestupku nebo řady menších přestupků proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se i přes udělení kázeňských opatření  dopouští dalších přestupků, záměrně  narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

Stupeň 3 – neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v zásadním rozporu s pravidly chování a řádu školy. Dopouští se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova a bezpečnost ostatních žáků.

6. Výchovná opatření

6.1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.

 

6.2. Pochvaly a jiná ocenění ředitele školy

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Ředitel školy neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly nebo jiného ocenění se zaznamenává do dokumentace školy. Také se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

6.3. Pochvala a jiné ocenění třídního učitele

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly se zaznamenává do dokumentace školy. Udělení pochvaly nebo jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

a) ústní pochvala (v pravomoci každého zaměstnance školy vůči všem žákům školy) je udělena

§  za aktivní práci v hodině

§  za vzornou přípravu na konkrétní vyučovací hodinu

§  za pečlivě vedený sešit

§  za přinesení pomůcky nad rámec povinností

b) písemná pochvala žákovské knížky (v pravomoci třídního učitele i ostatních pedagogických pracovníků vůči všem žákům školy) je udělena

§  za účast v soutěžích a olympiádách bez ohledu na umístění

§  za pomoc při organizování školních akcí

§  za příkladnou přípravu na vyučování

c) pochvala třídního učitele (je udělena třídním učitelem a po projednání s ředitelem školy)

§  za účast v okresních kolech soutěží a olympiád

§  za vzornou přípravu na vyučování

§  za vzorný prospěch

§  za aktivní účast na školních akcích

§  za práci v třídní samosprávě

d) pochvala  ředitele školy (je udělena ředitelem školy)

§  za umístění na čelných místech v okresních kolech soutěží a olympiád

§  za trvale vzornou přípravu na vyučování

§  za dlouhodobě výborný prospěch při ukončení školní docházky

§  za aktivní práci v žákovských samosprávných orgánech

§  za úspěšnou reprezentaci školy na veřejnosti

 

6.4. Kázeňská opatření

a) ústní napomenutí (v pravomoci každého zaměstnance školy vůči všem žákům školy) je uděleno

§  za zapomenutí učební pomůcky do vyučování z nedbalosti

§  za zpozdilou přípravu pomůcek a učebnic na vyučovací hodinu z nedbalosti

§  za nedostatečnou domácí přípravu

§  za nekázeň při vyučování nebo o přestávce, kterou však neomezuje činnost spolužáků ani neohrožuje jejich nebo svou bezpečnost

§  za neúctu k dospělým vyjádřenou drobným proviněním proti zásadám slušného chování

§  za další drobná provinění proti ustanovení řádu školy

b) písemné napomenutí do žákovské knížky (v pravomoci třídního učitele i ostatních pedagogických pracovníků vůči všem žákům školy) je uděleno za

§  nekázeň při vyučování nebo o přestávce, kterou trpí i ostatní spolužáci nebo zaměstnanci školy (hluk, běhání, vyrušování v hodině, vykřikování, vulgární vyjadřování a podobně)

§  neúctu k dospělým (nevhodné chování – mluva, jednání a vystupování)

§  zavinění drobného úrazu spolužáka nekázní či svévolí

§  drobný podvod nebo lež

§  další provinění proti ustanovení řádu školy

c) důtka třídního učitele (je udělena třídním učitelem a po projednání s ředitelem školy)

§  po trojím bezvýsledném písemném napomenutí pedagogickým pracovníkem

§  za hrubé chování či jiné nevhodné jednání vůči spolužákovi nebo spolužákům

§  za velmi nevhodné jednání s dospělými (arogance, nerespektování příkazu a podobně)

§  hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy

§  za krádež menšího rozsahu nebo opakovanou krádež

§  za úmyslné zatajení, uschování nebo poškození věci, která je v soukromém vlastnictví jiné osoby

§  za způsobení nebo zavinění školního úrazu spolužáka nebo způsobení škody spolužákovi nekázní

§  za škodu na majetku školy způsobenou žákem záměrně

§  za nevhodné chování na veřejnosti během činnosti organizované školou

§  za jiné závažné provinění proti ustanovení řádu školy (kouření v průběhu akcí organizovaných školou, svévolné opuštění budovy školy během vyučování nebo o přestávkách a podobně)

§  pořizování  nedovolených  zvukových či obrazových záznamů

 

d) důtka ředitele školy (je udělena ředitelem školy)

§  za omezování osobní svobody spolužáků

§  za zvlášť závažné provinění žáka vůči ustanovení řádu školy

§  za krádež většího rozsahu nebo opakovanou krádež

§  za prokázané držení alkoholických nápojů v prostorách školy a při akcích pořádaných školou

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

 

7. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Obecné zásady (jsou uvedeny v 1. kapitole)

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel

§  nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

2. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

2.1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

§  soustavným diagnostickým pozorováním žáka

§  soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

§  různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy

§  kontrolními písemnými pracemi

§  praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami

§  analýzou různých činností žáka

2.2. Podklady pro hodnocení získává učitel písemnými pracemi nebo ústním zkoušením.Učitel oznamuje výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených výkonů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, učitel slovně zdůvodní své hodnocení. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi.

2.3. Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v kratším rozsahu.

2.4. Termín písemné zkoušky, která je v rozsahu celé vyučovací hodiny, prokonzultuje učitel s třídním učitelem. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky.

2.5. Učitel je povinen vést evidenci základní klasifikace žáka.

 

8. Kritéria pro stanovení klasifikace

Stupeň výborný 1 – žák ovládá požadované poznatky teoretického, praktického a estetického zaměření, je pohotový, samostatný, myslí logicky, jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň chvalitebný 2 – žák ovládá požadované poznatky teoretického, praktického a estetického zaměření v podstatě uceleně, pracuje samostatně podle menších podnětů učitele. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a přesnosti. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň dobrý 3 – žák má v ucelenosti osvojených poznatků teoretického, praktického a estetického zaměření nepodstatné mezery, při vykonávání požadovaných úkolů projevuje nedostatky. Chyby dovede korigovat s pomocí učitele. Jeho myšlení je méně tvořivé. Grafický projev je méně estetický. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň dostatečný 4 – žák má v ucelenosti osvojení poznatků teoretického, praktického a estetického zaměření závažné mezery. Je málo pohotový, nesamostatný. Jeho ústní i písemný projev má vážné nedostatky. Závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. V logickém myšlení se vyskytují závažné chyby.

Stupeň nedostatečný 5 – žák si požadované poznatky teoretického, praktického a estetického zaměření neosvojil uceleně a přesně, má v nich vážné mezery. Osvojené jevy nedovede uplatnit ani s podněty učitele, je nesamostatný. V ústním i grafickém projevu má velmi vážné nedostatky. Chyby nedokáže opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

9. Klasifikace žáka, který plní povinnou školní docházku v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky

9.1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola“):

- ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného

Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

§  v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice, vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

§  na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

9.2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.

1. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole nebo formou individuální výuky v zahraničí

2. Konkrétní obsah a rozsah stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky

3. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků

9.3. Zkouška je komisionální.

1. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy

2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

§  předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel

§  zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu

§  přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

9.4. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

9.5. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zákonný zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybnosti o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

9.6. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9.7. Hodnocení přezkoušení

§  Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří stupněm prospěchu dle § 15 odst. 3 Vyhlášky č. 48/2005 Sb. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci.

§  Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text: „ Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.

§  Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 15 odst. 6.

§  V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

§  Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zašle ředitel této školy řediteli spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi.

9.8. a) Žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 1 a na základě vyjádření zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání.

b) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

c) Žáka, který plnil povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 2.

d) Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18, zařazuje ředitel spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

10. Komisionální a opravné zkoušky

10.1.  a) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

b) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

c) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

d) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 zákona 561/2004 Sb. na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

10.2.   a) Komisi pro komisionální přezkoušení a opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v  případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

b) Komise je tříčlenná a tvoří ji:

  • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy
  • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
  • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

c) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3 vyhlášky 48/2005 Sb. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

10.3. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

10.4. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

10.5. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

10.6. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

11. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou činnost školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jeho potřebám. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.

11.1.U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení přihlédne k charakteru postižení. U žáka základní školy s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Pedagog se řídí Pokynem MŠMT ČR č. j. 13 711/2001 – 24 a doporučením dalších institucí, které speciální potřebu u žáka diagnostikovaly.

11.2.Klasifikace jako jedna z forem hodnocení umožňuje snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek k výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Jestliže nebude žák v některých případech klasifikován, neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní.

 

Závěrečná ustanovení

1. Ruší se předchozí znění této směrnice ze dne 6. 12. 2007

2. Tento vnitřní klasifikační řád nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2013

3. Podle § 30 školského zákona zveřejňuje ředitel školy tento řád na chodbě školy, ve sborovně a na internetových stránkách školy

4. Schváleno pedagogickou radou 18. 4. 2013 a projednáno se školskou radou 20. 5. 2013.

5. Žáci školy budou s tímto řádem seznámeni třídními učiteli dne 3. 9. 2013 a seznámení bude zaznamenáno v třídních knihách.

 

                                                                     Mgr. Lenka Hodaňová, ř. š.

 

ŠKOLNÍ ŘÁD

 

I. Obecná ustanovení
Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí organizačního řádu školy.

II. Úvodní ustanovení
1. Ustanovení o školním řádu
Školní řád je základní normou organizace. Stanovuje práva, povinnosti a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů žáků, zaměstnanců a zákonných zástupců žáků v souladu s platnými legislativními předpisy. Upravuje a vymezuje provoz a vnitřní režim organizace, podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a podmínky zacházení s majetkem. Obsahuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
2. Legislativní rámec
Všechna ustanovení školního řádu vycházejí z platné legislativy, především ze zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), dále ze zákoníku práce, pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení a z předpisů týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti.
3. Závaznost a účinnost
Tento školní řád je závazný pro všechny žáky, zaměstnance a zákonné zástupce žáků. Vychází z předpokladu, že všichni si školu zvolili dobrovolně (i žáci a jejich zákonní zástupci na základě svobodné volby školy), a proto předpokládá svobodné využívání práv, ale stejně tak plnění povinností. Školní řád je normou otevřenou, pravidelně aktualizovanou a doplňovanou. Tento školní řád nabývá účinnosti od 1. 9. 2013.
4. Zveřejnění a seznámení
Školní řád je zveřejněn na www stránkách školy; zaměstnanci školy jsou s ním seznámeni na pracovní poradě, žáci školy prostřednictvím třídních učitelů a úřední nástěnky, kde je vyvěšen; zákonní zástupci žáků jsou s ním seznámeni na třídních schůzkách, při individuálních konzultacích a prostřednictvím www stránek školy.
 

 

 

 

III. Práva a povinnosti žáků
 

1. Žáci mají právo
a) na vzdělávání a účast ve výuce podle rozvrhu
b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání
c) na práci v samosprávných orgánech žáků, volit a být do nich voleni

d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit
e) na vyjádření vlastního názoru ve věcech, které se jich týkají; svůj názor musí vyjadřovat přiměřenou formou, která odpovídá zásadám slušnosti
f) na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, nedbalým zacházením, před sociálně patologickými jevy a na využití preventivních programů, které jim slouží k poskytnutí potřebné podpory ve zmíněných oblastech
g) na zvláštní péči v odůvodněných případech (v případě onemocnění, zdravotního postižení, v případě mimořádných schopností a talentu)
h) na život a práci ve zdravém životním prostředí
i) na zabezpečení přístupu k informacím, zejména takovým, které podporují jejich duchovní, morální a sociální rozvoj, mají právo na ochranu před informacemi, které škodí jejich pozitivnímu vývoji a nevhodně ovlivňují jejich morálku
j) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se výchovy a vzdělávání
k) na poskytnutí pomoci v případě, že se ocitnou v nesnázích, nebo mají nějaké problémy
l) vyžádat si pomoc vyučujícího v případě, že neporozuměli učivu nebo potřebují doplnit své znalosti
 

2. Žáci jsou povinni
a) chovat se a jednat na veřejnosti i mimo školní vyučování vždy tak, aby nepoškodili dobré jméno ZŠ Moravský Krumlov, Ivančická 218
b)řádně docházet do školy a vzdělávat se, na vyučovací hodiny přicházet včas a být připraveni na vyučování podle platného rozvrhu hodin
c) dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni
d) plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem a řády odborných učeben
e) dodržovat zásady slušného chování, chovat se tak, aby neohrozili zdraví svoje, ani jiných osob; dodržovat zásady slušného chování, respektovat pokyny všech vyučujících, vychovatelek a ostatních zaměstnanců školy, zdržet se veškerých projevů rasismu, netolerance a xenofobie
f) svým chováním neomezovat a neohrožovat své spolužáky a dospělé osoby; projevy šikanování mezi žáky, násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod. jsou přísně zakázány a budou považovány za hrubý přestupek

g) V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem ředitel vyloučí žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. To neplatí pro zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a zařízení pro preventivně výchovnou péči podle zákona upravujícího ústavní a ochrannou výchovu a preventivně výchovnou péči.

Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení nebo vůči ostatním žákům nebo studentům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem (§ 31).

Dopustí-li se žák nebo student jednání podle odstavce 3, oznámí ředitel školy nebo školského zařízení tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o nezletilého, a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.


g) mít neustále k dispozici svůj žákovský průkaz (žákovskou knížku, notýsek apod.), udržovat ho v náležitém pořádku a pravidelně ho předkládat zákonným zástupcům
h) účastnit se vyučování nepovinných předmětů, zájmových kroužků, školní družiny, pokud jsou do těchto činností přihlášeni
i) chodit do školy vhodně a čistě upraveni a oblečeni; oblečení musí odpovídat prostředí školy jako pracovišti a splňovat požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví                                        j) před ukončením vyučování z bezpečnostních důvodů neopouštět školní budovu bez vědomí vyučujících; v době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem
k) každý úraz, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy, hlásit bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy
l) nenosit do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jejich nebo jiných osob nebo ohrožovat mravní výchovu žáků; cenné předměty, včetně šperků a mobilních telefonů odkládat pouze na místa k tomu určená
m) nalezené věci odevzdat v kanceláři školy
n) dodržovat pořádek ve všech prostorách školy i jejím okolí, chovat se šetrně ke školnímu majetku včetně zapůjčených učebnic a k majetku spolužáků, okamžitě hlásit každé poškození zařízení třídy, školy a osobních věcí nebo zjištěnou ztrátu nejbližšímu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo vedení školy
o) oznámit do 3 dnů třídnímu učiteli každou změnu týkající se adresy bydliště žáka a jeho zákonných zástupců, telefonu, zdravotní pojišťovny, apod.                                                      p)na chodbách i ve třídách udržují žáci čistotu a pořádek, odpadky odhazují zásadně do odpadkových košů.
 

3. Pravidla vzájemných vztahů

a)Všichni pracovníci školy a žáci školy se vzájemně respektují, dbají o vytváření partnerských vztahů podložených vzájemnou úctou, důvěrou a spravedlností.                                    b)Všichni pracovníci školy a žáci školy dbají o dodržování základních společenských pravidel a pravidel slušné a zdvořilé komunikace.                                                                        c)Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáků vůči pracovníkům školy nebo pracovníků školy vůči žákům je považováno za závažné porušení školního řádu a vedení školy z takového jednání vyvodí důsledky v souladu s pracovně právními předpisy a ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona  (§ 31 odst. 3).


IV. Provoz a vnitřní režim školy

1. Výuka začíná v 8.00 hodin, vyučování výjimečně zařazené na dřívější dobu nesmí začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek. Tyto údaje mají žáci zapsány v žákovských knížkách. Vyučování končí nejpozději do 16.00 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování oznámena rodičům.
2. Školní budova se pro žáky otevírá v 7.40 hodin ráno (žákům je umožněn vstup do budovy nejméně 15 minut před začátkem dopoledního vyučování) a 20 minut před začátkem odpoledního vyučování. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dohled. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled dozorů je vyvěšen na všech pavilonech, kde dohled probíhá.
3. Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá 50 minut. Všechny přestávky tráví žáci ve své kmenové třídě nebo na chodbě pavilonu této třídy,  5 minut  před začátkem vyučovací hodiny se žáci zdržují  již jen ve třídě. Velké přestávky jsou za příznivého počasí určeny k pobytu  žáků mimo budovu školy – dohled nad žáky zajišťuje třídní učitel.
Při stěhování do odborné učebny nebo tělocvičen odchází žáci společně 5 minut před začátkem vyučovací hodiny. O přestávkách jsou dveře tříd otevřené, okna jsou zavřena.
4. Přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním tráví žáci mimo školní budovu nebo ve školním klubu.
5. Před začátkem odpoledního vyučování vstupují žáci do školy 15 minut před začátkem vyučování samostatně.
6. Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky na místa k tomu určená - v šatnách a ihned odcházejí do učeben. V šatnách se nezdržují a nevysedávají tam. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.
7. Po skončení vyučování odcházejí žáci společně s vyučujícím poslední hodiny na oběd, ostatní žáci do šatny a neprodleně opouštějí budovu školy. V době po vyučování mají právo pohybovat se v budově a areálu školy jen žáci, kteří zde mají nějakou zájmovou činnost, využívají školní družinu nebo školní klub.
8. Třídní učitel určuje žákovskou službu a její povinnosti. Ta mj. zodpovídá za smazání tabule na konci hodiny, dbá, aby žáci udržovali své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku a chránili  majetek před poškozením . Nedostaví-li se vyučující do 10 minut  po začátku hodiny do třídy, nahlásí tuto skutečnost žákovská služba v kanceláři školy.
9. Vyučující je povinen žákům předem oznámit písemné zkoušení delší než 20ti minutové. Krátké orientační písemné zkoušení vyučující nemusí žákům předem sdělovat. Vyučující určuje také termín náhradního písemného zkoušení. Obecně platí, že vyučující provádí zjišťování klasifikace průběžně po celé zkušební období. V jednotlivých čtvrtletích musí vyučující vytvořit u každého žáka dostatečný základ pro celkovou klasifikaci                               10. Místem určeným pro převlékání a přezouvání jsou šatny. Šatny odemyká a uzamyká po začátku a skončení vyučování služba určená třídním učitelem (případné problémy řeší třídní učitel).
11. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24.
12. Provoz školy probíhá ve všedních dnech od 6.00 do 16.00 hodin.                                      13. Je nepřípustné ve třídách, na chodbách, v jídelně nebo v jiných prostorách školy s výjimkou tělocvičny běhat, skákat, křičet nebo jinak způsobovat hluk.
14. Žáci mohou vstupovat do jiných tříd jen se souhlasem učitele, popř. jiného zaměstnance školy nebo ve zdůvodněných případech.
15. Do ředitelny, kanceláří, sborovny či kabinetů smí žák vstoupit pouze v doprovodu dospělé osoby.
16. Svačinu žák jí pouze ve třídě, na svém pracovním místě, nestanoví-li učitel jinak.              V žádném případě není dovoleno jíst svačinu na chodbě školy.
17. Během přestávky jsou žáci povinni se připravit na další vyučovací hodinu.
18. Žákům je povoleno nosit do školy a užívat mobilní telefon. Telefonovat a posílat SMS smí pouze o přestávkách (pokud není pedagogickým pracovníkem určeno jinak).V době vyučování musí být mobilní telefon vypnutý a uschovaný. Žákům je zakázáno v prostorách školy pouštět ze svého mobilu jakoukoliv zvukovou produkci a používat na akcích školy mobily, videokamery, fotoaparáty nebo jinou nahrávací techniku k pořizování audio a videonahrávek (pokud není pedagogickým pracovníkem určeno jinak).
19. Žákům je zakázáno v průběhu vyučovací hodiny žvýkat.                                                   20. Žákům je zakázáno nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek, stejně jako pití alkoholických nápojů a kouření v prostorách školy, jejím  nejbližším okolí  a na  autobusových zastávkách.
21. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.

V. Ustanovení pro rodiče a zákonné zástupce žáků
1. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni:                                                          a) zajistit, aby žák docházel řádně do školy
b) pravidelně dohlížet na školní výsledky, dění ve škole a stvrzovat toto zejména kontrolou a zápisem do žákovského průkazu (žákovská knížka)
c) průběžně spolupracovat s třídním učitelem a dalšími pracovníky školy a na vyzvání školy se neprodleně osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se jejich dětí
d) snažit se o výchovné působení na dítě v souladu s cíli školy, při projednávání sporných otázek s jejími zaměstnanci dodržovat zásady dobrého občanského soužití
e) informovat školu o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a případných změnách způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, údaje o tom, zda je žák zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn
f) doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování co nejdříve, nejpozději však do 3 pracovních dnů od počátku nepřítomnosti žáka - písemně nebo telefonicky. Při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel nebo jiný vyučující může vyžádat prostřednictvím zástupců žáka lékařské potvrzení. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli na omluvném listu v žákovské knížce ihned po návratu do školy. Absenci žáka omlouvá vždy alespoň jeden zákonný zástupce žáka. Při dlouhodobé absenci známé předem škola vyžaduje od rodičů předem písemnou omluvu absence (např. rodinné rekreace) – zákonný zástupce obdrží vyjádření třídního učitele a ředitele školy. Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující, na jeden a více dnů uvolňuje třídní učitel.  

g)Zákonný zástupce žáka je povinen řídit se školním řádem a respektovat další vnitřní předpisy školy.                                                                                      


 

 

2. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků mají tato práva:

a)Zákonný zástupce žáka má právo na  přístup k informacím o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka a dalším informacím, které vyplývají z docházky do školy a společného soužití s dalšími osobami v prostředí školy.

b)Zákonný zástupce žáka má právo na vyjádření názoru týkajícího se provozu školy, obsahu a formy a vzdělávání a jeho vyjádření je věnována náležitá pozornost.

c)Zákonný zástupce žáka má právo na informace a poradenskou pomoc školy. Základní poradenskou pomoc jsou povinni poskytnout všichni pedagogičtí pracovníci školy, specifickou pak zejména třídní učitelé, výchovná poradkyně, metodik prevence a vedení školy. Informace škola poskytuje prostřednictvím třídních schůzek, individuálních konzultací nebo jinou formou, na které se vedení školy a zákonný zástupce žáka domluví.                 


VI. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí , prevence rizikového chování žáků .

1. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.
2. Žákům není v době mimo vyučování dovoleno zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dohled způsobilou osobou.
3. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dohledu vyučujícího.
4. Při výuce v tělocvičnách, dílnách, na pozemcích zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami.
5. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovaně po budově. Během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné dveře hlavního vchodu i všech únikových východů.                                                                             6. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosí.
7. Šatny s odloženými svršky žáků jsou uzamčeny, klíče od šaten mají žákovské služby třídy určené třídním učitelem. Třídní učitelé určí služby žáků tak, aby bylo možno toto opatření dodržovat i během dělené a odpolední výuky žáků.                                                                   8. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
9. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy.
10. Po poslední vyučovací hodině vyučující odvádí stravující se žáky do školní jídelny. Žáky, kteří chodí do školní družiny, přivede do pavilonu I – A ke schodům a dohlédne na jejich odchod do ŠD. Ostatní žáci odchází slušně a samostatně do šatny a domů.
11. Zaměstnanci ZŠ dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví a bezpečnost osob nebo jiné závady technického rázu nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody.

PP sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují bez  průtahů vedení školy a zákonné zástupce  postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu zákonného zástupce. Třídní učitel zajistí, aby každý žák měl zapsány  v  žákovské knížce tyto údaje: datum narození, adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání a domů, adresu a jméno ošetřujícího lékaře. Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první.
12. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dohledu dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu školy.

VII. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

1. U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.
2. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí - uzamykání šaten, tříd.                                                                                             3

VIII. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků

Tato pravidla jsou pro svoji rozsáhlost uvedena v dokumentu, který je samostatnou částí ŠŘ.

IX. Závěrečná ustanovení
1. Zrušuje se předchozí znění této směrnice ze dne 29. 11. 2006.
2. Zaměstnanci školy s tímto řádem byli seznámeni na provozní poradě dne 21. 3. 2013.
3. Pedagogická rada projednala tento dokument dne 18. 4. 2013.                                              4. Školní řád byl schválen na 4. zasedání školské rady dne 20. 5. 2013.
5. Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli a seznámení je zaznamenáno           v třídních knihách a v žákovských knížkách.

                                                                                                         

Mgr. Lenka Hodaňová, ř. š.